Leatitia Duchassient

20. května 2013 v 18:45 |  Profily
Celé jméno: Laetitia Colette Duchassient
Datum narozenin: 24. srpna
Národnost: Francouzská
Původ: Čistokrevný

Hůlka:
Patron: Tučňák
Bubák: Věžní ochoz

Popis: Dívka, na které spočinulo tvé oko, se může pyšnit postavou měřící kolem 179 cm. Jelikož jsou oba její rodiče poměrně vysocí, již odmalička se u ní předpokládalo, že nebude žádný drobeček. Postavu má štíhlou, ale ne drobnou a rozhodně to není žáná křehule. Může se pyšnit mírami 80-59-90, ačkoliv více oblejších tvarů by v jejím případě bylo jedině k dobru. Má poměrně veliké nohy velikosti 40, a co se týká oblečení, vystačí si s velikostí 32.
Laetitia má poměrně netradiční obličej s výraznějšími lícními kostmi. Zelené oči jsou spíše menší a po valnou většinu času ještě navíc přimhouřené. Nemá příliš dlouhé řasy, které jsou navíc velice světlé, stejně jako obočí, a tak chce-li oči nějak zvýraznit, musí sáhnout po řasence. Nos tvář docela pěkně doplňuje, rozhodně ji nikterak nehyzdí. Naopak je posetý spoustou roztomilých pih, kterých si lze povšimnout po celém obličeji. Ústa jsou na první pohled výrazná díky plným a pěkně vykrojeným rtům. Celkově by byla Laetitia v tváři velmi pohledná, kdyby se tak často neušklíbala nad vším, co se jí připlete do cesty. Nejupřímněji vypadá, když spí.
Vždycky měla to štěstí, že se jí vyhnuly vtipy o blondýnách, ačkoliv její vlasy jsou opradu přírodně blond. Pod vlivem sluníčka se stávají téměř bílými. Jinak jsou lehce zvlněné, spíše u konečků, a spadají asi do poloviny zad.
Vždycky se oblékala převážně ve francouzském stylu a hodně do světlých barev. Na značky si nepotrpí, ale nosí je hlavně proto, aby ukázala, že na to má. Často se prochází v džínových kraťasech, protože jsou pohodlné a hezky vypadají. Nemá ráda černou barvu, ale když už si na sebe vezme třeba tílko v tomto odstínu, je to bomba.

Povaha: Hádavá, umanutá a protivná. Laetitia se nesnaží s každým za každou cenu vycházet. Buď jí někdo do oka padne a nebo ne. Pokud ne, bude na něj už vždycky zhlížet zvrchu a s lehkým opovržením. Razí přesvědčení, že kamarády nepotřebuje a vystačí si sama. Dokáže-li s ní však někdo vyjít a skutečně se s ní spřátelit, dokáže být vcelku zábavnou společnicí. Nerada se omlouvá a téměř nikdy to nedělá. Je zvyklá dostat, na co si ukáže, což pramení z její výchovy hýčkaného dítka. Na svůj věk se stále chová poněkud frackovitě. Je soutěžová a ač neustále tvrdí, že nemá potřebu někomu něco dokazovat, pravdou zůstává, že se moc ráda předvádí.



Osobní historie: Když devátenáctiletá Kirsikka utíkala od své zámožné rodiny z Finska, byla již tajně zasnoubená. Jejím snoubencem byl Gwenaël Duchassinet, čistokrevný kouzelník, se kterým se seznámila při svém prázdninovém pobytu v Orléans. Měsíc na to se vzali. Po roce manželství přišla na svět malá Laetitia. Děvčátko se muselo spokojit jen s neúplnou rodinou, a sice tou ze strany svého otce. Kirsikka se sama dobře postarala o to, aby její vlastní příbuzní nikdy nepřšli na to, kam zmizela.
Laetitia jako malá rozhodně nestrádala a jako jedináček si užívala naplno všech radostní rozmazlovaného potomka. Od čtyř let docházela k soukromému, a samozřejmě velice dobře platově ohodnocenému, učiteli zobcové flétny. Se zpěvem to u ní nikdy nebylo příliš slavné, ale ukázalo se, že dechové nástroje vcelku ovládá. V šesti letech přešla od zobcové flétny k příčné a přibrala si hodiny klarinetu. Nastoupila také do soukomé elitní základní školy, kde si mezi dětmi stejného ražení z rodin sice mudlovských, ale ne nepodobných té její, našla několik kamarádů. Nikdy nebyla vyloženě šprtka, ale prospívala s pěknými známkami. Z předmětů ji bavila francouzština a tělocvik.
V 11 letech dle předpokladu nastoupila do Krásnohůlek, kde se okamžitě zařadila mezi klíčové studenty. Do povědomí se dostala i díky školnímu sboru, kde uplatnila své zkušenosti s hudebními nástroji. Chvíli se pokoušela hrát na harfu, ale to ji nebavilo. O něco později objevila krásu saxofonu, do kterého se okamžitě zamilovala.
V 17 letech spolu se skupinkou dalších 4 studentů Krásnohůlek odjela do Británie, kde se v Bradavicích zúčastnila Turnaje Čtyř Kouzelníků. Ač nezvítězila, odnesla si spoustu cenných zkušeností a doma na ni byli všichni patřičně hrdí.
Po Turnaji složila závěrečné zkoušky zpátky na domácí půdě a nastalo rozhodování, co bude dál. Díky svým zámořským stykům dostala nabídku k práci jako bradavická profesorka přemisťování, a protože neměla zrovna do čeho píchnout, přijala. Na místo nakonec nenastoupila a věnovala se raději soukromě dále saxofonu, klarinetu a příčce. Po letech nakonec podala přihlášku na Emrysovu akademii čar v Cardiffu, kde hodlá pokračovat ve studiích.

 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


Havraspár 13| Mrzimor 16| Nebelvír 11| Zmijozel 18|