Elliot McGinty

15. srpna 2013 v 21:46 |  Profily
Celé jméno: Elliot Georgiana McGinty
Datum narozenin: 28.srpna
Národnost: Irská
Původ: Kouzelnický

Hůlka: 8 a půl palce dlouhá hůlka z anglického dubu s peřím pastelníčka
Patron: Beran (Elliot se ale se svým patronem ještě nesetkala)
Bubák: Okovy

Kolej:

Popis:
Elliotin vzhled, stejně jako její křestní jméno, nezapadá do šedivého průměru. Snaží se sama sobě namluvit, že je výjimečná, ale… většinu času si přijde prostě divná, nezapadající. Stejně staré dívky zpravidla převyšuje o hlavu, někdy i o hlavu a půl, takže v davu spolužaček se nikdy neschová, vyčnívá jako bolavý prst. Díky své postavě by se také nedala označit jako jemná květinka. Tělo má sice pevné, ale poněkud mohutnější hlavně v ramenou a bocích.
Její kůže má po celou dobu roku bronzových nádech, který odkazuje k jejím balkánským kořenům. V létě, po pár hodinách na slunci, vypadá, jako kdyby se měsíc smažila na slunci u moře. Rovnost její pokožky ale kazí několik jizev, které získala v dětství. Jedna z těch větších se táhne od levého ucha k šíji, vypadá už dost stará, vybledlá. Druhou jizvu na umístěnou na vnitřní straně pravého kotníku. Další ozdoba její kůže je už chtěná. Na vnitřní straně levého zápěstí má očarovaný obrázek, který znázorňuje dvě korálové rybky, jež se překrývají. Rybičky jsou vyvedené v zářivě tmavě modré barvě s červenými pruhy. Zatím jsou jen nakreslené, ale až bude starší, tak má v úmyslu si je nechat vytetovat.
Má drobný, oválný obličej s velkýma nefritově zelenýma očima, které jsou lemované dlouhými černými řasy. Na první pohled její oči působí chladně a vypočítavě, ale zároveň hypnoticky, takže se člověk do nich musí neustále dívat. Nos nemá velký ani malý, prostě tak akorát a pokrytý řadou světle hnědých pih. Rty má poměrně úzké, horní se skoro ztrácí, v odstínu starorůžové.
Nejmarkantnější jsou na jejím vzhledu vlasy. Po své matce zdědila středně vlnité hnědé husté vlasy, které se mohou pyšnit svým zdravým, i po tom všem, čím je Elliot nutí procházet. Je s podivem, že ještě nějaké vlasy vůbec má. S přirozenou barvou Elliot v Bradavicích snad nikdo neviděl. Většinou mají její vlasy sytě růžovou barvu, která se dost bije s jejím černým obočím. Její další oblíbený odstíny je tmavě zrzavá, ale ráda střídá všechno, co ji napadne. Podle nálady si vlasy narovnává žehličkou nebo nechává přirozeně zvlněné, zaplétá si je do účesů nebo nosí volně rozpuštěné, někdy dokonce zkusí i nějaké kouzlo pro rychlejší růst a to si pak ustřihne i ofinu, co na tom, že většinou křivě? Díky těmto změnám se jí už pár lidí ptalo, jestli není metamorfomág a nebo blázen.
Má velmi energické pohyby, jakoby snad nemohla jednoduše zůstat v klidu. Vždy si pohrává s jejím brkem nebo poklepává prsty v jakémsi rytmu, jen aby měla co dělat. Při komunikaci by se klidně domluvila jen rukama, používá divokou gestikulaci, aniž by si toho všimla.
Na svůj poměrně mladý věk má Elliot obrovskou skříň, které ale stejně všechny její věci nepojme. Ráda nakupuje ať už v normálních obchodech nebo sekáčích, zkouší různé styly, předělává si věci a pokouší se vyrábět nové. Žádnému kusu oblečení nedává přednost, ve své skříni má od každého něco. Při stěhování do Bradavic se pokouší krotit a brát si jen své nejoblíbenější věci, ale i tak většinou zabere část prostoru svým spolubydlícím.

Povaha:
Teta Elliot s oblibou říká, že nejen podle jména, se měla narodit jako kluk. Už odmalička ji nezajímalo hraní s panenkami či nádobíčkem, ale pokaždé když měla příležitost, tak utíkala z domova, aby si ve vesnici mohla hrát s kluky, motat se pod nohami kováře nebo pomáhat při nahánění ovcí. Miluje pohyb na čerstvém vzduchu, svobodu a rozhodne se neštítí nečistoty. Domů se totiž obvykle vracela zaprášená a špinavá od bahna, když někde spadla nebo se poprala s klukama.
Kolem osmého roku života našla zálibu v kupování si nových věcí. Když neměla co na práci, tak nasedla na autobus do města a prolézala sekáče, kde nacházela své vzácné poklady. Ukázalo se, že má talent najít zajímavé a jedinečné věci, několikrát se ji podařilo koupit obyčejnou bižuterii, ze které se nakonec vyklubalo bílé zlato.
Elliot dostala do vínku živýost, takže většina hodin, kde jen sedí a dělá si poznámky, jsou pro ni utrpením. Má potřebu něco dělat a navíc ji chybí trpělivost. To se značně odráží na jejich známkách, nepatří mezi zlatý průměr. Bohužel ji to nelepší ani praktické hodiny, především v OPČM ukázala, že není na tento předmět moc nadaná, to ovšem neznamená, že by se vyhýbala soubojům. Do nich se vrhá s horkou hlavou a nadšením. Možná je to způsobeno i tím, že má ráda dobrodružství a žádná si nenechá ujít.
Ohledně svého vzhledu se necítí moc sebevědomě. Ráda by zapadala mezi své vrstevníky, především výškou. Vzhledem k tomu, že se ji to nedaří, a asi nikdy dařit nebude, tak se snaží najít sebevědomí, proto svou jinakost ještě zvýrazňuje barvou svých vlasů (navíc to vytáčí její nevlastní matku). Krom toho by se do jejich mínusových vlastností dalo zahrnout, že je žárlivá. Nerada se dělí o lidi, které má ráda.


Osobní historie:
Elliot se narodila jako druhé dítě páru, který byl do sebe hluboce zamilován. Matthew a Sophie se poznali už v Bradavicích, a i když oba chodili do jiné koleje, tak se z nich stal nerozlučný pár. Sophie byla hrdá Nebelvířanka, Matt patřil do mrzimorské koleje.
Nebylo divu, že po ukončení Bradavic se ti dva okamžitě vzali a našli si maličký byt v Londýně. Matt si našel práci na Ministerstvu na Odboru pro kouzelnou dopravu, přesněji měl na starosti přenášedla. Sophie pracovala jako servírka u Děravého kotle a dálkově studovala mudlovskou pedagogickou školu. Už rok po svatbě, ale zjistila, že je těhotná, a i když dítě neplánovali, tak z něj oba budoucí rodiče měli radost. Narodil se jim syn, kterého pojmenovali Erasmus. Po jeho narození by se nejraději Sophie s Mattem sebrali a přestěhovali se někam na venkov. Jejich snem bylo koupit si malý venkovský domek se zahrádkou, kde by jejich děti vyrůstali na čerstvém vzduchu. Tato představa se jim vyplnila o tři roky později, kdy Sophii už měla dodělanou školu a získala místo učitelky na vesnici. Škola byla vlastně jen jedna třída, do které chodily různě staré děti.
Další rok Sophie zjistila, že je opět těhotná. Matt všemožně tvrdil, že v křišťálové kouli vidí dalšího syna, takže trval na jménu Elliot po svém otci. Překvapivě se narodila holčička, ale jméno ji stejně zůstalo.
Rodina si žila idylicky. Matt dojížděl do práce do Londýna, Sophie učila, Erasmus navštěvoval školu své mamky a Elliot hlídala spolu s dalšími dětmi mladá maminka z vesnice. Problém nastal ve chvíli, kdy Theodor de Boat utekl z Azkabanu.
Když bylo Eliott šest let do jejich vesnice vrthla skupina smrtijedů, která zde hledala nějakého důležitého kouzelníka. Ten ale zdrhnul a smrtijedi si vybíjeli zlost na ostatních obyvatelích. Smrtijedi narazili na Sophii, kterou dlouho mučili. Matt byl v té chvíli v práci, ale naštěstí byl ve vesnici desetiletý Erasmus, kterému matka kladla na srdce, aby sebral sestřičku a utekl do lesa. Když se děti vrátily, tak ve vesnici byla už skupina bystrozorů i jejich otec, který jim sdělil, že Sophie přišla o život.
Matt po smrti své ženy se zavrtdil. Celé dny trávil v pracovně, moc toho nenamluvil a choval se dost apaticky. Z toho ho vyléčila Marion, mudlovská žena z vesnice. Trvalo to jen dva roky, kdy ho Marion dohnala až před oltář. Po svatbě nastalo mnoho změn. Marion se rozhodla, že malý domek McGintů by se měl prodat, a koupit se větší. Také do rodiny přibyl Marionin syn, který je stejně starý jako Erasmus.
Elliot svou novou matku doslova z duše nenávidí. Po svatbě se její chování ještě zhoršilo. Čím dál víc utíkala z domova, za což byla kárána. Marion ke svým nevlastním dětem cítí něco podobného jako oni k ní, otec se o jejich život zrovna nezajímá, takže Elliot je jen ráda, že vypadne z domova do Bradavic za svým bráškou.
Jejími silnými stránkami jsou souboje, famfrpál, přeměňování, což je pro ni nejzajimavější předmět, miluje svou svobodu, bratra a své nové kotě Artemis. Naopak nesnáší, když žárlí, nudu, soupeření mezi kolejemi, tancování, protože je sama o sobě nešikovná a necítí rytmus, a domácí úkoly. Její slabou stránkou, jak již bylo řečeno, je OPČM, věštění, protože si myslí, že ten předmět je jen vtip, a podceňování sama sebe.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


Havraspár 13| Mrzimor 16| Nebelvír 11| Zmijozel 18|